Balkán trip T2b 8borců na palubě

Po loňské cestě na Ukrajinu, jsme se letos rozhodli - opět stejná parta borců, že vyrazíme směrem Balkán.

Vyráželi jsme až mimo hlavní sezónu - v průběhu září, což se ukázalo jako velké pozitivum, všude bylo míň turistů a i počasí bylo přívětivější. Oproti loňsku jsme na přepážku za řidičem a navigátorem vyrobili praktický kapsář, kde každý měl svojí kapsu :-) 

Při jízdě po Srbské dálnici, se ozval podivné cvaknutí a najednou zvuk, jak kdybychom místo boxera jeli na nějakém zahradním traktůrku, tak jsme zastavili a jal jsem se hledat závadu, po chvíli jsem objevil vystřelenou svíčku vysící na kabelu. Jal jsem se jí našroubovat zpět do hlavy, což se po chvílí podařilo, dotáhl jsem ji, vše OK.

Jeli jsme dál, ale po cca 5km se situace opakovala. Tentokrát už bohužel svíčka vyletěla i se zbytkem závitu  :oops:   :? 

Takže jsme stáli uprostřed Srbska na dálnici, s autem které by na 3 válce dojelo cestu jen stěží.

Sjeli jsme z dálnice, a hned u sjezdu jsme narazili na autoservis Boško uprostřed polí, borci zrovna dělali rozvody na Golfu IV. Hned se nám začali věnovat, co se stalo...Po chvíli jsme se dorozuměli, že "zavoj na světici je kaput". Snažili se to ještě nějak utěsnit omotaným drátem, ale tudy cesta nevedla. Na to, aby šel motor ven a případně se udělala důkladná oprava se jim moc nechtělo, ale nakonec jsme se domluvili, že na tom budu dělat já s jedním mechanikem a že pak přijdae MAESTRO a udělá nám závitovou vložku. Jak řekli tak se stalo.

Vrhli jsme se spolu do práce a tak za 4h byl motor vymontovaný pod autem, borec odjel i se svíčkou a vrátil se s vložkou a se závitníkem, vrtákem a vrtačkou. Přímo na namontované hlavě motoru vyvrtal díru, udělal nový závit, vyfoukal špony kompresorem, namontoval svíčku a následovala zpětná montáž:-) Dohromady to celé trvalo cca 8h i s obědem. "Hvala Boško!" Chlapům jsem tam nechal 100E a plato Kozlů, za což jsme dostali cca 10 kg obřích rajčat. Paráda.

Vjeli jsme do Skopje - Města ve kterém se antické památky dodělávají z betonu, je to tam velmi čílé a  dynamické, zajímavé je centrum i periferie. Když už jsem byli na odchodu, tak jsme potkali Češky a ty nám doporučili místní pivní festival s živou muzikou, tak jsme se tam vypravili

Přespali jsme v národním parku Mavrovo - jezero Mavrovo, národní park parádní, nádherné vyhledy, čistá a teplá voda. Jediné co naprosto kazilo dojem byli všudypřítomné, všuderozházené odpadky.

Dál jsme pokračovali do Ochridu - krásného města, ležícího u Ochridského jezera, plného křivolakých uliček, podivných zakoutí, arménských kostelů a antických památek, pevností a skýtá překrásný výhled na jezero, které se zdá býti mořem.

Ochridem jsme zakončili náš pobyt v Makedonii a vydali jsme se do Severního Řecka.

Hned za hranicí se za mnou zjevil policejní anton s blikajícíma majáčkama, tak jsem zastavil a vyskákalo z toho asi 5 policajtů vyzbrojených samopaly-MP5 a mířili na nás a tvářili se nasraně. Po kontrole pasů bylo naštěstí vše OK. Aby toho nebylo málo, tak začalo strašně pršet, lítalo tolik blesků, že nebylo ani potřeba skoro používat světlomety. Spali jsme na zavřené benzínce.  Za tohoto počasí jsme druhý den vjeli do Soluně. Jedu jedu a najednou rana jak z děla a vidim, že na levoboku leží na vozovce motorka, a že to do nás borec z boku napálil. Dostal smyk na mokru a už to neuřídíl - naštěstí se trefil dobře, tak to odnesla jen poklice...Motorkář taky OK. Po rychlé prohlídce města jsme radši jeli z toho šílenýho mumraje pryč. (a pak, že krachujou a nemaj na benzin...ehm...) Soluň

Prohlídek měst jsme měli už plný zuby, a tak příšel čas na návštěvu hory Olymp, s jejím skoro 3000m vrcholem Mytikas. Výstup začíná skoro od moře z vesničky Litochoro, která je cca 300m nad mořem. Jde se kaňonem podel říčky, je to pořád nahorů a dolů, takže I. den to byla síla. II. den se pokračovalo z mezivýstupního bodu, v cca 1250 mnm, kde se spalo až nahoru na vrchol Olympu - Mytikas. Ten stejný den jsme to sešli dolů do mezistupně, odkud nás Kit svezl dolů.

Po oslavení výstupu pořádnou dávkou Retziny a Pita-gyrosu jsme se další den vydali směrem na Meteoru - kláštery vystavěné na skalách, nepřístupných až do 19.století před nenechavými návštěvníky a dobyvateli, aby mniši měli na modlení klid. Bohužel se to tam i mimo hlavní sezonu pekelně hemží turisty, ale i přesto to určitě stojí za vidění  :-s

Po zhlednutí Meteory směřovala naše cesta do Albánie, což měla být "perla" naší cesty. Po příjezdu na hranici se nám ale dostalo nepříjemného překvapení. Na hranici byl zátaras, a celnící stále dokola opakovali, "No one will pass, we are on 2-days strike!" Strašně nás to naštvalo, protože nám to narušilo náš plán. Zavolali jsme na ambasádu i na ministerstvo zahraničí ČR, ale jediné čeho jsme dosáhli, bylo to, že se celnící akorát ještě víc nasrali...No dobře jim tak!. Zvažovali jsme, co podniknout dál, jednou volbou by mohlo být přejezd do Itálie trajektem a zpět trajektem do Albánie, protože do Italie nejsou hranice. Nakonec jsme se na to ale vykašlali díky neekonomičnosti tohoto plánu. Zajeli jsme zpět asi 20km, kde jsme objevili krásné místo, jezero obklopené želvičkami, s průzračnou vodou a plným raků. Nakoupili jsme nejlevnější místní pivo (i tak drahý jak čert) a 2 dny jsme odpočívali u jezera...

Poslední den stávky večer, jsme se začali řadit do fronty a přespali jsme přímo na hranicích...Nakonec nás do Albánie přeci jenom pustili. Už po najetí prvnních kilometrů bylo jasné, že tato země je opravdu jiná, než na co jsme tak nějak byli z Balkánu zvyklí. První co je uplně jiné - je četnost benzinek, není výjimkou, když jich na 1km najdete i 10, na 10 km tak 4 vrakoviště. Druhou podivností jsou všudypřítomné bunkry, vypadající jako hříbky.

 

Třetí podivností jsou samotní Albánci, řídící téměř výhradně Mercedesy, mluvící podivným nesrozumitelným jazykem, zapisovaným podivným způsobem se spoustou přehlásek. ... Albánci dávají svůj nesouhlas najevo kýváním hlavy a říkáním JO, souhlas říkají PO a hlavou uhnou prudce někam k pravému ramenu. Když se člověk snaží domluvit, je často ztracen nemožností použít alespon non-verbální komunikaci. V Albánii se dále velmi čile staví, ale je to takovým hala-bala stylem. Sice postaví hotel, ale příjezdovku nechají polňačku. Dopravní pravidla asi neexistují, přednost dává ten, kdo má slabší motor V Albánii se místní ani neobtěžují "dovezené" Mercedesy dát na vlastní SPZky a často jim ponechávají původní Německé či Italské...Zajeďte si na výlet do Albánie, vaše auto už tam je :D Další podivnou věcí jsou Albánské dálnice a tamní policisté. Není zřejmé, kdy se na dálnici jezdí v jednom proudu jedním či dvěma směry, takže občas člověk potká auto v protisměru. Místní jezdí často v noci v protisměru na neosvícených mopedech, kolech, oslech naložených vším možným bordelem či jiných vehiklech. No jednou větou - je to celkem peklo, a pokud by člověk naboural, tak by ho možná čekala nějaká obdoba krevní msty...Ale dost hanění, Albánci jsou usměvaví a mají opravdu krásné moře a velmi intenzivně se snaží o svoji civilizaci, překotným budováním.(což je možná trochu na škodu). Bohužel musím konstatovat že ani albánské dálnice nejsou horší než naše D1. Sice překvapí semtam nějakým oslem, autem v protisměru...ale odmění řidiče obvykle krásným asfaltovým povrchem.

Bohužel jsem díky stávce měli na Albánii pouze 1 den, protože jsme ještě chtěli navštívit Bosnu. Tranzitem jsme museli projet Černou Horu.

Tato hranice zůstane v tomto deníku zapsána černým písmem. Černohorskému celníkovi jsme se nějak nelíbili a tak se rozhodl, že nám vykrámuje celé auto. Nejdřív našel za čelním sklem lžici a vedle ní o půl metru dál zapalovač a už si myslel, že jsme nějaké smažky nebo co. A tak to jelo dál, našel nám dva nože delší než je limit, dál se mu nelíbilo cca 10 láhvi - Skandenberg koňaku a také naše kapesní pila Fiskars, se kterou by se dala uříznout i noha. A začal říkat..."OVO Problem! Ovo problem! Vy nikdy neizlazite do Crne Gory..." :finga: a že nás pošle zpět do Albánie a dá nám doživotní zákaz vstupu do ČH. Asi půl hodiny do nás takhle valil, ale po našich zkušenostech z Ukrajiny jsme se nenechali rozhodit a tak nás nakonec nasraně pustil, protože nás ani nevydeptal a neviděl od nás ani euro:D

Po projetí Černé Hory, jsme bez problému vjeli do Bosny a našim cílem zde byl Mostar a Sarajevo. Bosna je nádherná země, mě se líbila nejvíc z celého Balkánu, hlavně Sarajevo pro mě mělo speciální atmosféru. Obdivuhodné je, že cca 15 let po válce jsou obě města, přestože utrpěly obrovské válečné škody, již do velké míry opravené.  Mostar je dost turistický, ale znovu postavený most a okolostojící budovy a obchůdky jsou velmi malebné. Naproti tomu zanechaný válečný bulvár s rozstřílenými domy působí mražení v zádech. Mostar jsme opouštělí s rozporuplnými pocity. Kamarádovu bratru se večer co jsme jeli z Mostaru narodila dcera a tak jsme slavili.

Další den, jsme si Sarajevo opravdu užili :-) Je to pozoruhodné město, ze kterého dýchá jeho dlouholetá historie. Hlavní bulvár je velmi živý, plný mladých lidí, krásných holek, které vycházejí z četných univerzitních bran. Místní lidé vypadají, že už se plně vyrovnali se svojí minulostí, ale z pohledu turisty se to dá odhadnout jen těžce. Každopádně do Sarajeva bych se určitě ještě někdy chtěl vrátit.

Celkem najeto 4415km se spotřebou 11,8l/100km. a cca 0,6l oleje /100km.

 

Závady: Poškozený závit svíčky, prasklá benzínová hadička, povolené šrouby výfuku a Z.nárazníku, upadlý držák otvíracího okna, zoxidovaný kontakt u elmagnetu. karburátoru, málo natažený klín. řemen.-dotažení, prasklá prachovka u tahla řazení převodovky, prasklé čelní sklo.

 

Doufám, že to pro Vás je zajímavý cestopis, rád zodpovím případné dotazy.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat našemu týmu za skvělou akci, servisu Boško ze velmi vstřícný přístup a bratrskou pomoc, statečnému Kitovi, a také tomuto fóru za spousto - technicko-cestovatelských podnětů.

 

T2b
Aktuality

2018 - Kulatý víkend 4.5. - 8.5.

(29.01.2018)
V. Kulatý víkend se uskuteční od 4.5. - 8.5.2018

2018 - Podmitrov

(29.01.2018)
Klasický VW Busí sraz v Podmitrově
Forum / Chat

Kontakty

Václav Havrda

Přemyslovců 2038

Louny 440 01

Tel: +420777321911  

Mail: vaclav.havrda@T2b.cz